Vždyť se projděte s rouškou po ulici, služby a prodej zboží, až na potraviny a nově hobbymarkety, jsou uzavřeny. V začínajícím jaře s velmi pěkným počasím poslední týden a v ruce se zmrzlinou to nevypadá špatně. Spíš to připomíná dva měsíce prázdnin, na které se každé dítě těší. Můžete jet na kole, dokonce odhaleni na ústech, můžete jít běhat, nenápadně dělat turistiku nebo si jen tak doma číst, či sledovat filmy.
Bohužel se nenechme mýlit, jak sladké je nevědomí a o to dražší může být probuzení za několik měsíců. Myslím, že je fakt, že několik firem v pohostinství už zkrachovalo, jen oficiálně proběhly náležitosti. Nicméně už teď je jejich cash-flow na úrovni krachu. Navíc nejde jen o restaurační byznys. Hotely, různá ubytovací zařízení navázaná na nejen cestovní ruch, ale i byznys klientelu, ti jsou bez zákazníků. Nebo se podívejme na flightradar, lety zkrátka nejsou. A nejen to, automobilky stojí a začíná se výrazně zadrhávat i průmysl. Navíc jako bonus zde máme výraznou krizi na trhu s ropou, kterou rozjela těsně před Covidem Saúdská Arábie, a tak výrazný pokles cen ropy nevěstí nic dobrého ani pro západ, ani pro Rusko.
Možná pro člověka s přehledem nic nového, ale bohužel nejde o prázdniny, po kterých přijdeme do práce nazpět a vše bude, byť s rouškami a odstupem, jako při starém. Spousta firem už nebude existovat a některé jednoduše začnou propouštět. A to je ten dobrý scénář. Horší je, že by došla likvidita i větším hráčům, a potom by to bylo ještě v jiné úrovni.
Mířím tím samozřejmě na administrativu. Není snadné tuto situaci řídit a z pohledu epidemiologie se ukázala česká ustrašená a opatrná povaha velmi účinná. Nicméně v současné době, z pohledu ekonomiky a zaměstnanosti, strkáme hlavu do písku. Přál bych si, aby 25 tisíc korun pro OSVČ a odpuštění odvodů, možnost splácet své závazky později, stačilo. Bohužel mám pocit, že není jasný plán, jak exportní průmyslová země, jako Česko, z této šlamastiky vybruslí. Potřebujeme jasný plán a jasné záruky nejen pro malé firmy, aby jim cash-flow zkrátka dojít nemohlo, pouhou nečinností zruinovat ziskovou firmu. To nám chybí. Místo toho diskutujeme, kolik přesně je nakažených a kolik lidí nám bohužel umřelo. Jaká je ale cena za to, deset milionů lidí uvrhnout do radikálního poklesu a některé, nebojím se napsat, do chudoby? V tomto kontextu mi prohlášení, spíše až pokusné balonky o dlouhé karanténě a uzavření hranic až na dva roky, přijdou nebezpečné a velmi riskantní. Vir sám o sobě nezmizí a čím dřív se s ním naučíme žít, tím lépe.
A pokud sázíme na izolaci od viru, musíme mít na to peníze, v mezičase ekonomiku nastavit likviditou a to si v této době dovolit můžeme se zadlužením pouhých 29% HDP snadno. Opět se dívám po dohodě s ČNB a jednoznačnými rychlými kroky, jak dodat likviditu i těm nejmenším. Skutečnou likviditu, ne 25 tisíc, což je milé, ale problém nevyřeší. Jistě nejde tisknout peníze tak snadno a tvářit se, že se nic neděje, centrální banky nejsou perpetum mobile, ale kdy jindy udělat bezprecedentní kroky než teď? FED extrémně pumpuje likviditu do ekonomiky a SPX500, jeden z hlavních akciových indexů, už umazal téměř polovinu ztrát z březnových minim, pravděpodobně se ještě potopíme níže, protože přijde následná recese a deflace, ale je vidět snaha. Možná to opravdu dopadne stagflací, ale česká nečinnost může být mnohem horší, zvláště v době, kdy ostatní konají.
Jistě, můžeme říct, vydržíme to, počkáme, až bude vakcína. Ale jak dlouho? Rok, dva, či snad pět let? Jak čas bude plynout a ekonomika se propadat, nezaměstnanost růst, daleko méně lidí bude ochotných být solidární s rizikovými skupinami, protože pro zdravého člověka, to si přiznejme, jde sice o záludou, ale přece jenom spíše chřipku, než MERS a ebolu a nebo daleko pravděpodobněji, Covid ani nezaregistruje. Toto riziko, ke kterému máme nakročeno, může skutečně vyvolat velké pnutí ve společnosti, vedle kterého bitva Zeman kontra Drahoš byla nevinná.
Zkrátka potřebujeme fiskální a monetární stimul a udělat ho chytře. Nemožnost dát do konce července výpověď nájemci, je sice důležitá, ale spíše jen přenáší odpovědnost z vlády a zákonodárců na majitele nemovitostí, kterých se bezpochyby dotkne i pokles cen nemovitostí. Vůle lidí situaci překonat je obrovská a přál bych si, aby jsme se na rozcestí, na kterém česká ekonomika v současnosti stojí, rozhodli dobře, i když víme, kdo nám vládne. První polovinu jsme zvládli dobře, teď je třeba konat ekonomicky a sice je pozdě, ale nikdy není úplně pozdě.